Včera několik váhajících, několik pseudoomluvených, několik raněných a přesto se nás nakonec sešel sice lichý ale uspokojivý počet 5 na 4, ale ještě že tak- po zranění Olafa se počty hráčů v druhé půli srovnaly a hrálo se 4 na 4 (pro jistotu pro příště apeluji na každého, kdo řekl, že bude chodit na flo, aby chodil a zbytečně neváhal a pokud nemá opravu vážné důvody, aby přišel i kdyby si jen lehnout do brány ...je středa trénink a basta... výmluvy na manželčiny narozeniny atp. to prostě ve středu neexistuje, možná v létě na kole, ale na flo je každý člověk potřebný ... 3 na 3 se dá taky hrát ,ale na to je ta hala moc velká)
A teď k vlastnímu utkání:
bílí: kpt. Štěpán, Honza, Olaf, Gadži, v bráně Mlátička
černí: kpt. Koumes, Lubo, Sršáň , Dykot
Úvod zápasu nenasvědčoval, že by měl někdo mít drtivou převahu - sice bílých bylo o jednoho víc, ale byli kulhavější a černí vypadali natrénovaně. Sice brzy o gól prohrávali, nicméně šli do vedení na 2:1 i 3:2 ...jenže to bylo naposledy. Začíná být patrna absence střídajícího hráče a trvale klečícího či ležícího brankáře (ale jak si kapitán vybral, tak to měl),bílí srovnávají na 3:3 a vytváří si soustavný tlak. I když Honza nemůže moc běhat, připravuje nám tam spoustu šancí a bílí mohou pomalu spouštět svůj gólostroj a vytváří si mírný náskok ...o poločase se ještě jen decentní 12:6. Aby zmírnili jejich hoře , půjčují bílí černým do brány Mlátičku. Jeho úvodní super zákrok pokazilo, že zapomněl, že už se mnou nehraje a hodil mi míček přímo do ideálního postavení před svou bránu a což na zlomek vteřiny překvapilo i mně, ale tu střelu z metru před bránou prostě nešlo nedat ..dík. Pak se polepšil, už nám nenahrál a leccos vychytal, ale i tak furt dáváme víc gólů než černí. Pak byla zajímavá situace asi 20 minut před koncem, kdy se Olaf obětavě snažil zahákovat rybičkou Luba ( možná to rybička nebyla, ale už to byl jen pád), aby nedal gól tuším na z 9 na10: 18, každopádně mu u toho něco ruplo ve stehni a tak hrozně u toho řval, že jsme k němu radši prvního vyslali veterináře. Ten ho odmítl utratit, takže dobrý, bude žít a možná si ještě i letos florbal zahraje,ale včera sotva došel do šatny. Pak šel Mlátička zpět do naší brány a tu strážil mnohem lépe. Černí byli trochu v rozkladu...přihrávky jim míjely adresáta tak o 2 metry, skákalo jim to, v útoku se trápili se zakončením , pokud šla střela vůbec na bránu a výjimečně ji nevychytal Mlátička, nastřelili několikrát jenom tyč, v obraně měli velké mezery , nestíhali se vracet a když zablokované a odražené míčky jsme jim dobíhali my, neměli proti střelám z dálky šanci....Hlavně mě se Štěpánem se ke konci hrálo výborně, soupeřili jsme, kdo dá 10 (i Olaf měl našlápnuto nebýt zranění), což se ani jednomu z nás nepovedlo, ale i tak spokojenost. Bílí vítězíme 27: 12.
Pak Evropák, Plzně, pizzy, speciality a místo tradičního pomlouvání toho, kdo šel na záchod, tento si po návratu mohl vychutnat i pivo s chilli ( asi nějaký to habanero nebo co to minule Dykot dostal od Buráka - i mikroskopické množství značně pálí)....o to větší legrace byla, když si Dykot prstem, kterým to pivo míchal, sáhnul do oka...)
Gadži
góly prohra výhra
9 Gadži V, Štěpán V
7 Olaf V
5 Sršáň P
2 Honza V
4 Dykot P
3 Lubo P
0 Koumes P, Mlátička V
Jak by řekl Kulda” bylo to krasny”, Ale protože Kulda nejsem…. Debilni florbal.:) Jinak si myslím ze příčinu výhry/ prohry opět našel Věra . Když chytal mlátička proti tak byl bůh, kdyz s Věrou tak byl cednik:)))…. A za me zranění muže kazdej kdo trávil raději čas se svou pseudorodinou a my tam pak museli létat jak kokoti.