BLOG

Dnes byla narozeninová vyjížďka v režii Jardy, který začal své druhé životní půlstoletí. Do půl 6 se nás sešlo v Úlu kolem patnácti bajkerů, ale naordinovaný výjezd byl o půl hodiny opožděn z důvodu přece jenom většího deštíku. Z Dalovic jsme to vzali do Drahovic, kde jsme zkontrolovali Honzovo holky a připili si na Jardovo narozky. Pak jsme již pokračovali kolem hřbitova  Turgeněvovou stezkou na Ottovu výšinu a po krátké zastávce vyjeli na Goethovu vyhlídku. Chvilku jsme museli čekat na oslavence Jardu, který "prostě musel" a pokračovali k Pražské silnici, kterou jsme přejeli a po červené jezdecké cestě valili na Hloubek. Odbočili jsme doprava a drali se do kopce směrem ke golfu. Tam jsme ale nedojeli a asi po kilometru odbočili doprava, napojili se na zelenou a podél silnice sjeli na rozcestí Pod Pražskou silnicí. Nucenou pauzu nám zajistil Kulda, který píchnul a jelikož nikdo neměl náhradní sedmadvácu duši, muselo se lepit. Pit Stop ale proběhnul v duchu Formule 1, takže zdržení nebylo velké a my tak mohli v půl 9 zakotvit v Úlu, kde už čekalo pár dalších Pupkanů. Jarouš objednal u Sršáně (resp. u Lucky :-) pořádnej kotel číny s rýží a jako chuťovku bramboráky. Burák s Dykotem se ujali hudební produkce, která ze začátku byla spíše smuteční, kdy i chudák Gadži (budiž mu zem lehká) měl živější hudbu, ale vše se pak vyřešilo ke všeobecné spokojenosti. Trochu neohlášeně pak došlo k přijímání nových členů a Honza D. s Ondrou si střihli pupkaní hlen v půllitrovém balení. Pak jsme si samozřejmě ještě museli všichni připít hlenem hlavnímu oslavenci Jardovi, pak to otočil Ondra s rumem, pak další rundou pokračoval Honza atd. atd... Jardo, měl jsi to hezký !!!

Capouš

Dvě hodiny sedím u kompu a snažím se najít slova, která nějak přes stažené hrdlo nejdou ven. Smutek, zoufalství, beznaděj. V úterý večer se roznesla smutná zpráva, že nás po nehodě na motorce navždy opustil Gadži... Nedaleko Královského Poříčí ho sestřelil osobák s vlekem, který vjel do protisměru a nedal Gadžimu žádnou šanci. Opustil nás pupkaní táta, maskot, kamarád, skvělý otec dvou dětí, milující manžel...

Ve středu jsme se tak sešli v Kuldovně, připili na Gadžiho a jeli jsme oklikou k Sršáňovi. Trasa je vcelku nepodstatná, každopádně jsme kolem půl 8 dorazili do Úlu na smuteční večeři, kterou připravil Itsbina. Sešla se celá pupkaní rodina (Pavel byl služebně v Táboře), oblékli jsme trička (díky Víťo) a zavzpomínali na skvělého člověka, který bude pořád s námi. Gadži by si ale určitě přál, abychom netruchlili, nechtěl by vidět smutek ve tváři nikoho z nás... 

Gadži sorry, musíš to tam nahoře ještě dlouho vydržet sám, než si přijdeme zahrát flóčko, sjet vyhlazený traily, skočit si tríčky na snowboardu a dát si vychlazenou plzničku :-)

Capouš

Ve středu se v 5 hodin sešlo v Kuldovně 10 bajkerů a jeden žiletkář (Kulda). Abychom se neztratili, měli jsme dva traséry (Jarda a návštěvu Michala). Po jednom rychlém pivku a malém občerstvení v podobě jednohube jsme pár minut po páté jsem vyrazili směr Velas, Ruprechtov a přes louky do Děpoltovic. Pokračovali jsme chvilku po asfaltu a před Fojtovem zajeli vpravo do lesa a začali stoupat směrem na Nový Fojtov. Občas cesta byla od lesáků "upravená", ale z kol jsme moc dolů nemuseli. Po zelené jsme se dostali na silnici nad Lužcem a pokračovali směr Oldřichov. Před ním jsme odbočili na žlutou a hezkým sjezdem pádili na Vysokou Štolu. Krásným singltrekem jsme se houpavou jízdou vyloupli v Lužci a pokračovali nad Odeřské jezírko. Nepřestali jsme stoupat, abychom před Vlčincem najeli na zelenou a sjezdem spadli na Rafandu. Z Hroznětína jsme pak už pádili do Kuldovny, kde bylo připraveno pohoštění v podobě grilovaných klobás a chleba normálního i tekutého...

Zdar Capouš