BLOG

Narozeninová vyjížďka do Vojkovic

Start na vyjížďku byl po mnoha letech opět u Rožců. Jako první přijel Mára a potom se postupně dostavili všichni borci. Ještě před startem stihli někteří 3 Plzně a to už trasér tušil, že dnes půjde o velmi riskantní a nebezpečný podnik. Rychle se chopil velení a už se uhánělo ke královské cestě a pak po žluté značce do jižního sektoru Ostrova. Krátkou cyklostezkou kolem nádraží jsme se přemístili k zahrádkám a za nimi se prodrali džunglí plnou nástrah a netvorů/hlavně klíšťat/ k singltreku mladých ostrovských bikerů. Dobyli jsme vrchol zvaný Křížek a zde se shromáždili. Doplnili jsme své řady o zpožděné jezdce a vrhli jsme se střemhlav do smrtonosného sjezdu. Již první sjezd silně pocuchal nervy méně zdatným. Trasér však zavelel vyjet znovu strmý sráz/což byl kvitováno s povděkem hlavně od majitelů neelektrických kol/ a nastoupit další krkolomný sjezd. Trasér doporučil všem raději sepsat předčasně závěť a okamžitě online uzavřít životní pojistku, neboť nebylo možné zaručit zachování života žádného z borců. Nato se náhle ztratil Krtek a také Víťa, kteří raději zabloudili. Stejně i favorizovaný borec Vítek opustil skupinu řka, že jde na divadelní představení. Všichni samozřejmě věděli, že ho přemohl strach. Nakonec se prokázala neobyčejná technická vyspělost a morálně volní vlastnosti zbylých členů skupiny při zdolávání všech nebezpečných úseků. Konečně jsme vyrazili do Vojkovic. Po cestě k Boreckému potoku jsme však ještě museli překonat obávanou Dykotovu propast/pamětníci ji též nazývají Jáma vykloubených prstů/. Všichni zaváhali, jen David ji brilantně přelétl bez mrknutí oka.  Trasérovi se však do cesty postavila časová tíseň a nátlak oportunistů. On na to však nedbal! Když mu ale náhle začal kvapem ucházet vzduch ze zadního kola, nezbylo než zvolit náhradní trasu do blízké hospody U Čepelíka. Zde se při odpočinku a skvělé Plzni šuškalo, že defekt zadního trasérova kola nebyla náhoda. Po občerstvení jsme bleskem přejeli Ostrov a zamířili Pupkaní cestou kolem Starého koupáku k Rožcům. Zde nás čekal skvělý řízek s bramborovým salátem a zaslouženým plzeňským mokem. Zde už se neudálo nic zajímavého kromě zápisu do Guinessovy knihy rekordů v podobě 6 řízků na talíři a dvou kilogramů vlašského salátu, které spořádal Dykot.

Isbyna

Zobrazit komentáře (0)

Přidat komentář

stopa
Gadži

Dnes je tomu přesně rok, co nás Gadži navždy opustil. Včera byla proto v plánu vyjížďka na Hadí horu, kde má pan G. svoje železné géčko nekompromisně zakompované do krušnohorského vyvřelého porfyru. Sraz byl tedy výjimečně v Ostrově v Kozlovně, kde se postupně zjevilo 22 Pupkanů a poloPupkanů.  Uzavíraly se sázky, jestli dorazí Víťa, přece jenom kauza nových dresů jej zasáhla 😜. Zabrali jsme půlku terasy a na druhé půlce byla vystavena kola jak v showroomu Cube, Specialized a Canyon dohormady. Po nezbytném zavodnění jsme kolem půl 6 vyrazili vstříc 941 metrů n. m. vysokému kopci. Nějak jsme prokličkovali Ostrov a kolem nových urbanistických prvků v podobě hal, které by už opravdu to Jumbo 747 spolkly, jsme zakotvili v bistru u Subterry. Obsluha zrovna zavírala, ale 18 piv ještě ze sudu vyždímala a zbytek doplnila Birelem a pivem v plechovce. Po žluté jsme pak začali stoupat a od rozcestí Pod Kozím vrchem jsme zase zase sjeli do Jáchymova. Trošku zdržoval Fremlík, který píchnul a výměna byla rychlá jak ve formuli asi tak 25. Po naučné stezce s honosným názvem Montánní krajina Krušných hor jsme houpavě nastoupali k dolu Bratrství. Chvilku jsme váhali kudy dál. Protože jsme z cukru, byla zvolena méně mokrá a bahnitá varianta okolo Sporthotelu Můstek. Před 20. hodinou jsme se postupně všichni slezli nahoře na hoře. Trošku jsme se děsili, že se najednou zpoza smrku vyloupne Honza Bauer s otázkou, kde že je dneska sraz nějakých cyklistů. Po Dykotově vzpomínkovém proslovu a nezbytném přípitku i pro Gadžiho jsme se pomalu vytratili směr Ostrov a Vary...

Zdar Capouš

PS. příští týden odjezd !!! v 17:00 opět výjimečně z Kozlovny, návrat do Úlu k obžerství v podání Itsbyny

a

 

a

 

a

Míra jako prodejce :-)

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

Na závěr trošku pošťouchnutí od Davida :-)

a

 

 

Zobrazit komentáře (0)

Přidat komentář

stopa
Ztracený čep

Středeční vyjížďka byla plná rekordů, ale o tom až dále. Po půl páté se na mostě konžského premiéra sešlo 11 pupkanů a jeden host v podání Honzy Bauera. Potkal cestou Olafa a že prý mají na mostě sraz "nějací" cyklisté. Takže do teď vlastně nevíme, jak se to dozvěděl. Olaf nás ještě pro začátek pobavil, když si sundal taštičku na nářadí, protože si chtěl upravit sedlo a ejhle, kapsička s veškerým vymazleným vybavením se odporoučela do rozbouřených vln Ohře :-) Trasérství se ujal Honza Gazza a vyrazili jsme směr Nejdek. Valili jsme to docela slušně a v zásadě bez jakékoliv zastávky jsme přes Old a New Roli dorazili do Smolných Pecí, kde jsme konečně po hodinové nonstop jízdě zakotvili v hospodě. Skeptik zacáloval opožděná narozeninová piva, která jsme si museli chránit před přijetivším gangem Středečníků. Zde došlo také změně traséra na Buráka nebo Honzu Bauera, přiznám se, že jsem to nepochytil... Strategie (a teorie) ale byla taková, že hlavně nesmíme ztratit výšku. V praxi to pak ale vypadalo tak, že jsme z 550 m n. m. výšku neztratili, protože jsme najednou byli ve výšce 950 metrů! Slovo "najednou" evokuje, že nás tam vytáhla nějaká lanovka, pravda je však taková, že jsem funěl do kopců jak na Annapurně. Ebajkeři byli v pohodě, až na pár přenášení přes elektrické ohradníky, což jim moc nevonělo. Musíme vymýšlet více takových tras, hoši sice budou mít nožičky jak hůlky, ale vršek budou mít jak Arnold, samej bicák, tricák, kokosáč. Po nové definici sousloví "ztrácet výšku" bychom ještě mohli definovat nová slova "bude to houpavé". Nově "houpavé" znamená, že budete funět kilák do kopce, abyste si pak sjeli desetimetrový sjezdíček... 

Takže ze Smolných Pecí jsme se vydrápali na Vysokou Štolu a v drápaní jsem pokračovali k silnici, přejeli jsme ji a pokračovali po žluté. Příliš vysoké tempo bez odpočinku způsobilo: nachlazení Viktora Cabadaje, došlo ke ztrátě Moravcova pera, k nervovému otřesu Karla Máchy a... k znehybnění Štěpánova kola, který někde v okolí Trousnice vytrousil čep ze zadního odpružení a stal se v zásadě nepojízdným. Burák tedy nelenil a jel domů pro odvoz, protože jako trasér cítil zodpovědnost za tuto ztrátu :-) Ostatní jsme více méně s drobnými pády pokračovali ve sjezdu do Odeře, kdy jsem střídavě jeli v korytě potoka nebo zapadali do půlmetrových rašelinových tůní. K Sršáňovi do úlu dorazilo již jen torzo (spíše torzíčko) původní sestavy: 3 !!! Pupkani a jeden Bauer. Toto je výše zmiňovaný druhý rekord, kdy jsme dokázali cestou poztrácet 8 spolucyklistů... V úlu byla Hájecká sekce, s kterou jsme den zakončili standardním gastronomickým zážitkem... 

Nadcházející termíny:

  • středa 5. 6. Hadí hora (odjezd z Kozlovny v Ostrově kolem 17:00, bude ještě upřesněno)
  • středa 12. 6. slaví narozky Itsbyna (nebo Itsbina, furt nevím :-)
  • středa 26. 6. moje padesátiny
  • pátek 28. 6. narozeniny Kuldy

Zdar Capouš

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

a

 

 

Zobrazit komentáře (3)

Pochvala reportu

Honza - 30. 05. 2024, 13:27:38

Capousi hezky jsi to napsal.....stačí takhle:-)

Jako myslíš takhle pochválit…

Anonym - 30. 05. 2024, 16:25:42

Jako myslíš takhle pochválit, nebo že to stačí takhle napsat:-)

Půlku čepu mi neuvěřitelne…

Skeptik - 30. 05. 2024, 14:05:17

Půlku čepu mi neuvěřitelne našel na cestě Honza Gazza a pak jsme fičeli dolů. Akorát každých 10 šlápnutí čepík začal vypadávat, nebo vypadnul...tak si Honza màknul....
Report super ! 👍

Přidat komentář

stopa