Flo č. 13
Žlutí – Olaf, Lubo, Ráďa, Gazza, Koumes
Červení – Jarda, Skeptik, Mára, Martin zvaný Tomáš
Skóre 20:15 (poločas 8:9)
Střelci:
Olaf 8 V
Lubo 6 V
Jarda 6 P
Štěpán 5 P
Ráďa 4 V
Mára 4 P
Koumes 2 V
Martin 0 P
Pozn.: z počítadla není jasné, zda dal Mára 4 a Martin 0, případně to bylo jinak J
Vypadalo to vypadalo, že se nás sejde 8 a bude to dřina stejná pro obě strany. Jenže se ozval Honza Drahoš a po lákání od Oldy a Skeptika neodolal a přišel. Tím lehce naklonil do té doby stabilní rovinu na svou stranu. Ale nepředbíhejme.
Kapitáni Olda a Jarda si vybrali své týmy a jelikož jsem byl na draftu poslední, zbyl jsem do Oldova týmu. Před utkáním to vypadalo, že Jardův tým je více technický a ten náš zase více bojovný (možná by se dalo říct urputný). Utkání začalo v poklidu. Ovšem jen do té doby než Olda dal svůj první gól přes půlku palubovky. To rozohnilo do té doby klidného Štěpána, jenž se domáhal neuznání gólu. Marně a zbytečně. Gól uznán byl páč i tým červených přece může nechat brankáře v bráně kam patří a ne ho mít vysunutého až na naší polovině a tím výrazně zvyšovat tlak na našeho statečně pajdajícího brankáře Honzu. Při dalším gólu z podobného místa se situace opakuje, jen je Štěpán rozezlen více. Asi se soupeři povedlo co chtěl (dostat se nám pod kůži), a my nejsme rytíři řádu Kai s uměním psychoclony a tomuto útoku jsme úplně neodolali. Chvilku jsme je nechali hrát, uznali gól dosažený vysokou holí (protože byl hezký), nahlásil jsem faul na Jardu před naší bránou (a ten svůj nájezd s přehledem proměnil). Tak se stalo, že bylo poločasové skóre 9:8 pro team červených.
Ve druhém poločase se plíživě začal projevovat nedostatek hráčů a tedy i sil na straně červených. Na jejich flórbalky se vkradla nepřesnost a i klid v zakončení nebyl již takový. Několikrát netrefená naše prázdná brána budiž toho důkazem. A žlutý tým přes časté vlastní chyby při rozehře postupně začal přebírat otěže zápasu. Mára sice dal 2 stejně pěkné góly po uvolnění se s míčkem za brankou, přesunem před branku a prostřelením Honzy, ale vedení se postupně překlopilo na naší stranu a bylo udržováno až do poslední minuty zápasu cca na 4 gólech. Poslední minuta a konec za stavu 15:20.
Následoval tradiční přesun do Evropáku, kde se znovu rozhořela diskuze o té střelbě a uznání gólu přes půl při počtu hráčů 4:5. Výsledek si nepamatuju, ale asi se vždy před utkáním dohodneme, zda takové góly budeme či nebudeme uznávat.
Opět to bylo krásné. A o něco krásnější pro ty, kteří vyhráli J
Howgh
Koumes