Olafovo výročí rovná se výlet na Hauenštejn. S tim nehne Coronavirus ani Talibán.
Start už taky tradičně v Ostrovský Kozlovně, někdo si dal Kozla, někdo pivo a vyrazili jsme. Školáckou chybu udělal hned na startu Skeptik, když si s Ondrou vyměnil kolo, oba se shodli, že tomu Ondrovo nefunguje přehazka ani vidlice načež se znovu potkali až na hradě... Projeli jsme okolo koupáku, špitálu, zavzpomínali na úžasná kolena paní Itsbinové a Jarda se s malou skupinou ztratil. V blátivym sjezdu jsem se mohl po dvou měsících pokochat dírou, do který jsem tenkrát zahučel a zmordoval si prsty na pravý ruce tak, že to vypadalo, že už si do smrti nezahraju na žádnej hudební ani gynekologickej nástroj! Naštěstí čas je skoro stejně dobrej lékař jako hlad kuchař.
No, ve Vojkovicích se utrhlo splašené Áčko a vydalo se přes Jakubov do Stráže, my jsme Mírovi vypláchli půl kila bahna z oka a ve trojici s Kuldou jsme důstojným tempem po červený a pak po modrý vystoupali až na hrad. Tam už Krtek s Mlátičkou usrkávali ohavnej teplej Chodovar s dvěma místními Avatary. Večírek se vyvedl, Olafovi i Mlátičkovi jsme zahulákali, pivo bylo hnusný, medovina Zlatá, medovina Ořechová, medovina Klasická, medovina Vosí... asi 8 flašek. Dokonce i hranolky a paras s žetony nakonec byly. Snesla se tma, zapli jsme lucerny a vyrazili domů k mámám. Olaf prohlásil, že v týhle vejšce každej sám za sebe, všichni zdrhli a tak jsme hezky opatrně s Vítkem a Itsbinou dopravili Kuldu a mě do pelíšku.
Dík za medový sny
Dykot
..pár fotek v galerii..
Malé Olafovo zaváhání a zabloudění za ostrovským špitálem, způsobilo velké komplikace..Jarda v tu chvíli vypadal jistější v kramflekách, jako Goro když větří školačku Reiko, takže když Olaf , trochu po Burákovsku řekl "cesta vede tudy vpravo" , radši jsem se Skeptikem jel za Jardou vlevo....pěšina , mimochodem nejhezčí sjezd dne, se však asi po 5 minutách ztratila v hluboké trávě a končila neproniknutelným porostem a při výšlapu zpět na Olafovo odbočku, jsem nejspíš i ztratil dost energie z e-kola ;-) Možná by mi vydržela až na Horní hrad či i kus na cestu zpět...kdybych se nenechal zlákat také na trasu kterou jelo Áčko-tedy přes Jakubov a Stráž,ale kdo ví...každopádně zrada byla, že pod tím stoupákem od Ohře nahoru mi to ukazoval cca 40 % baterky, na křizovatce k Hornímu hradu 30 a pak za minut píp... červené světýlko signalizující, že sotva vyjedu kopec od Auto Esa domů.... takže závěrečných 200 -300 metrů na Hrad mě chvíli tlačil Jarda a chvíli Štěpán,abych se vůbec dostal k pivu-já byl tak rozpařenej, že mi přišlo úplně ledový...a v předtuše několika hodin tlačení ekola zpět, jsem málem ani nevyčkal na klobásu, s kterou si teda obsluha dávala dost na čas...už už někdo volal do Mammamii pro pizzu....No nakonec byl happy end...Tlačil jsem éčko jen od hradu k silnici a pak během cigár pauzy nad Ostrovem, kde mě dohonila varská skvadra...a nakonec zbylo trocha baterky i na ten kopeček v Bohaticích... G.