Lubovo žranice

Středa byla ve znamení návštěvy u Luba, který si aspoň jednou za rok dopřál luxus se večer nikam netrmácet domů. Na startu byla hojná účast, dovolenkujícího se Sršáně zastoupil u výčepu mladej Kalenda, který s úlevou přijal informaci, že se do Úlu už vracet nebudeme. Všechny přítomné překvapil Honza Gazza novým účesem, dle Dykota ve stylu á la Marvan z Plaveckého mariáše. Ale omládnul nám chlapec! Před šestou jsme se zvedli a vyrazili směr Velas. S přibývajícími nastoupanými metry peloton postupně řídnul a další ztrátu utrpěl na kořenovce, kde Dykot o šutr sešrotoval přehazovačku tak, že musel pěšmo domů k mámě. Lubo se jí snažil rozchodit, protože měl strach, že mu doma zbyde moc jídla (ale jak budoucnost ukázala, my jsme se s tím popasovali na výbornou!). Pokračovali jsme sjezdem z Ruprechtova, přejeli silnici a Lubo nás nirvánovitou fantastickou cestou necestou provedl od Děpoltovického rybníka směrem k Mezirolí a my si tak spravili chuť po předchozí středeční asfaltové agónii na Horní hrad. U Luba jsme se sešli s odpadlíky a netrpělivě čekali na opulentní hostinu. Obložený teplý i studený předkrm s domácím chlebem, následovaný bryndzovými a kapustnicovými haluškami a zakončený legendárními buchtičkami s vínovým šodó by měl mít za následek přejmenování Lukulských římských hodů na Uhrinovsko-mezirolskou žranici. (Mimochodem, když už jsem to včera nakousli, halušky se dostaly na Slovensko až někdy mezi 14. – 17. stoletím v rámci uzemní migrace Valachů, kteří se z rodného Rumunska vydávali za osídlením nejen na Slovensko, ale i do Polska a Maďarska, na Ukrajinu - toť výcuc z webu).  Byl s námi i Krči z Tukanů a hlavou se mu honilo, jestli je možno okamžitě přestoupit do Pupkanů, páč takové hody ještě nezažil. Náš výživový poradce Míra nám vysvětlil, jak nasávat jídlo všemi smysly, až měl jemnou... :-) Chudák Olaf musel ještě doma večer spořádat krabičkovou dietu, protože výživový plán se přece musí dodržovat! Mezi jednotlivými chody jsme řešili, co bude místo zimních florbalů. Olaf neúnavně prosazuje virtuální kola na Rouvy, ale byly i návrhy na zavedení pupkaního Prostřena. Na to ale že máme ještě pár let čas... Ať ale budeme dělat cokoliv, středeční večer v Evropáku by měl být zachován. Po dvaadvacáté hodině se postupně začalo osazenstvo zvedat a vyrážet vstříc domovům. Lubo díky !!!

Zdar Capouš

Jojo, i na kole jsme byli...

Předkrm před...

...a předkrm po 5 minutách

a žereme...

v kuchyni se kmitalo o sto šet

Úsměvy na tvářích mluví za vše :-)

šódo se jelo i po panákách