Ve středu předem avizovaná vyjížďka na Horní hrad, kterou má každý rok pod palcem Olaf, měla start v Hájku. Kulda, který sám vyrazil pro jistotu už dříve, nám nechal tři obložené mísy jednohubek, které jsme v osmi lidech úspěšně zachránili před okoráním, dotankovali jsme Ratar a přesně v půl 6 vyrazili. Olaf nasadil s Lubem celkem svižnou jízdu a přes Nejdu, Královskou a hřeben u Mořičova jsme sjeli do Velichova. Podél trati pokračovali do Vojkovic, kde se u vinárny ani nepřibrzdilo, u Vojkovické skály jsme přešli koleje a vyšvihli se na Damickou silnici. Z té jsme asi po kilometru sjeli do Údolí vlků, abychom se opět brdkem dostali na hlavní silnici. Pak už jsme se více méně individuálně "přiřítili" na Horní hrad, kde nám už u stolu držel fleky Kulda. Skoro vzápětí z Varů dojel Mlátička, Míra a Krtek. Olaf objednal piva, která byla točená opravdu po anglicku (pěna je přece zbytečná :-) a medoviny. Nejdříve je nosil v nějakých lahvičkách od laku na nehty, pak se pochlapil a chmátnul po litrovce. Z té si Kulda přátelsky přihnul a hned čtvrtina zmizela. Něco jsme pojedli, vyslechli předvolební agitace a přednášku o mývalech a těsně před setměním vyrazili do Ostrova k Čepelíkovi. Boční terasu už okupovali Středečníci, kteří měli na nás nějaký blbý keci. Chtěli jsme je zmlátit, ale protože měli s sebou holku, nechali jsme je pro tentokrát ještě žít :-) Olaf zase začal zásobit osazenstvo Plzní a po hodině i neúplným pupkaním hlenem. Sázky ten večer žádné neproběhly, snad jen Kulda má v plánu příští rok drobnost, zlatého silničního Stonemana (290 km s převýšením skoro 5 000 metrů) a Dykot asi bude chtít domů osla...
Zdar Capouš
