Když už ten pupkaní web máme, tak bychom tam měli občas něco sesmolit, ne...? Ve středu na prvního máje se v úlu postupně sjelo deset pupkanů. Po úvodním občerstvení jednou až třemi plzněmi dle žízně a po menším vsuvce, jestli je lepší mít s v padesáti vnuka nebo vlastní ratolest (no o vítězi asi není pochyb...), jsme vyrazili vedeni Dykotem přes Dalovice. Kolem kostela jsme vystoupali pro některé neznámou cestou, podjeli dálnici a napojili se na "modrou" panelku, kterou jsme přijeli k Pulovické silnici. Vystoupali jsme k altánku nad Novou Kyselkou a trailem v "keřovém tunelu" a kolem zahrádek sjeli k řece. Před tím se ještě naši kunsthistorici Dykot s Jardou pohrabali v popelnici na papír a vzali si domů nějaké přírůstky do knihovny (stejně si myslím, že se druhý den Dykot vrátil pro Jaro, Léto a Podzim v zahradě, které se mu nevešlo do báglu :-). Od šemnického mostu jsme se potrápili výstupem ke školce, kde nám Kulda s Jéňou už trošku nervózně asi podesáté zopakovali, že už na ně fakt nemusíme čekat. Po výjezdu ze Sedlečka jsme po červené valili k Hloubku, kde ve stoupání Jarda zjistil, že ebike (který je v servisu) vlastně nepotřebuje a že mu to šlape jako zamlada. Po cestě Ema se objel Bukový vrch a na makadamovém sjezdu pod Andělkou Vítek otestoval svoje nové celopéro Cube a Zbynďa byl konečně uspokojen pořádným brodkem. Pak už klasicky do úlu přes Hubertus, kde byla pauza na spláchnutí písku z chemtrails, který nám sem furt soudruzi z Afriky posílají. Itsbinu zaujala cedule, že hledají důchodce na výpomoc, aby měl aspoň na benzín jeho nového šestiválcového a trošku žíznivějšího Kačmáčka (pro neznalé takovej menší angličák Ford Bronco). Pak už nejkratší cestou do úlu (kam po chvíli dorazili Jéňa s Kuldou z Andělky), kde nám Sršáň naservíroval špekáčky, které mu zbyly z čarodějnic (a za týden že prý bude buřtguláš :-)
Zdar Capouš
Myslím, že vyhrál ten, kdo má Kačmàčka.... 😁