Ráďův večer

V pokračujícím babím létě se sešlo v úlu asi deset pupkaních dresů, kde se už na stole skvělo občerstvení v režii oslavence Rádi. Ten dokonce po půl roce někde vyhrabal svůj elektrobajk, aby s námi mohl vyrazit. Po jednom pivu jsme po půl šesté vyrazili směr Kyselka. Po okraji Vysoké jsme se přes louku dostali k dálnici, kterou jsme přejeli a po modré jsme nejdřív lehce vystoupali a pak klesli k Pulovické silnici. Mára s Víťou nás pak vzali novou "zkratkou" přes bažinku k Pulovicím, projelo se statkem, a po povinném fotokoutku s telaty jsme  po asfaltu jeli k Nové Kyselce. Po kratším stoupání se najelo na zelenou a sjezdem jsme spadli do Kyselky. Přejeli jsme řeku, vystoupali kolem Mattoniho vodopádu a pokračovali k Lesní kapli u odbočky na rozhlednu Bučina. Opět se zapózovalo, následně sjelo k řece a po silnici jsme pádili k Šemnickému mostu, který je otevřen již pouze pro pěší. Oslavenec nás chtěl ještě pozvat na jedno, vybral si Hubertus, kde nám naservíroval nepitelný Kácov. Dle kolektivního názoru asi chtěl, abychom si ještě více vážili jeho opečovávané Plzně. Po cyklostezce jsme pak už valili směr úl, kde čekalo áčko (Jarda, Burák a Vítek trailovalili na Plešivci), a hlavně druhá várka obžerství. Ráďo díky!

Capouš