Středeční vyjížďka byla ve znamení družení se se sokolovským cyklospolkem Goofy, které upekl Olaf s Icem v Itálii. Shodou náhod byla v jejich domácí hospodě v pivovaru Permon burgerová akce, tak cíl byl jasný. Po několika změnách startu se nakonec vykrystalizovalo Áčko s odjezdem v půl 5 z Lumumby (u SOOS vesničky se potkali s Gufáčema, kteří jim jeli ze Sokolova naproti), a Béčko odjíždějíc před 6 od Krtka. Já jel s béčkem, protože jsem v Ostrově srabácky odmítnul vyjet do totální průtrže mračen na start A. Krtek svoje béčko vyvedl z Pod Rohu do Hor a přes Loučky jsme dorazili industriální cestou k indrustriální vyhlídce Pískovec. V krátkém Víťovo vzdělávacím okénku jsme obohatili naší slovní zásobu o výrazy jako porubní fronta, odval a skrývkový součinitel. Jelikož déšť pořád nebyl zažehnán, vrátili jsme se na hlavní silnici a pokračovali v asfaltové agónii. Kolem Gadžiho jsme sjeli do Královského Poříčí a dorazili do Sokolova do Permonu. Místní osazenstvo pak nevěřícně zíralo na 8 dementů, kteří se celkem 5x !!! během pěti minut přestěhovali z různých lavic bez deštníků, na lavice s deštníkem, dovnitř hospody, opět ven pod deštník abychom to zakončili konečně na správném místě, které bylo zamluveno. Proběhlo rychlé objednání burgerů a piv a mezitím dorazilo Áčko, které jelo přes Slavkovský les a Kulda, který jel svojí soukromou časovku. Začala se nosit piva s názvy jako Zaříkáváč chmele a Sherpa. Zaříkávač měl být extra hořký (100 IBU), všem se kroutila huba, že se jim srolovaly ponožky a jen Míra utrousil, že je nějaké sladké… Ochutnal jsem a dal Mírovi za pravdu. V ten moment na nás chtěl zbytek zavolat sládka, ať nám vysvětlí, kam by se asi poděly 4 druhy chmele, které do piva nacpal. Ale !!! Našel jsem ale informaci, že za rozdílné vnímání hořké chuti jsou různé varianty genu TAS2R38. Ti, kteří hořkost nevnímají, mají na příslušném genu mutaci způsobující nefunkčnost příslušných receptorů. Takže Míro, nejsme blázni, jsme jen mutanti !!! (odkaz pro rejpaly 😊 https://en.wikipedia.org/wiki/TAS2R38 )
Ice začal přidávat historky historky z Itálie, kde hlavním protagonistou byl Olaf, který se několikrát řídil heslem „Máte štěstí, že jedu kolem…“. Co si pamatuji, tak to odnesla Gazzova přehazovačka, která se rozletěla na prvočinitele jak při Velkém třesku a zabouchlé dveře do koupelny, které Olaf rozkuchal noži, jak když porcuje roastbeef… Po pár pivech se jako první zvedli Ostrováci (spolu s Lubem a Štěpánem), majíc to domů necelých 40 km. Po 23. hod se začal zvedat zbytek, aby si i zpáteční cestu zpestřil Jéňovo defektem a několika zastávkami v ještě otevřených knajpách…
Příští týden sraz klasicky v 17:30 u Sršně, konec v mé režii ve 20 u Kuldy.
Zdar Capouš
