Startovní RATAR tentokrát proběhl v Kuldovně a pak už otěže této středy pevně sevřel Jarda a sliboval nám vidět ještě neviděné a projet ještě neprojeté. A musim hned napsat že se mu to povedlo náramně!
Nejdřív jsme sjeli z Hájku přes rybníky a podél dálnice do Kfel, po červený do Hlubokýho, stoupáček pod les, kde to naší motorizovný sekci (Míra, Itsbina a já) krásně vrčelo pod nohama, a pak až k Flašnerovo kapličce. Jarda řídil dokonce i náš chcací režim - je to hroznej despota! Takže močení, pak teda faakt prudkej brdek a potom nádhernej trejlík pod Fl. skálou (plně jsme nasávali tu údajně nejkumulovanější negativní energii široko daleko!!!). Projeli jsme Hroznětín a polní asfaltkou k Velasu, a tam Jarda vytasil nádhernou neznámou kančí stezku borůvčím, povodil si nás lesama u Velasu, pak jsme trochu brodili vodou a sračkama, malinko pobloudili na nějaký louce a vyloupli se v Podlesí. Tam byla další mňamka dnešního traséra - singlík podél zatopenýho lomu s technickýma lahůdkama (jako třeba břízky blíž u sebe než šířka řídítek, prudký sjezdíky s klouzavym sedleckym kaolínem a podobně), pak další neznámá cesta nad Resurem se sjezdem prudkym až hamba, a konečně známé kraje, zahrádky v Dalovicích a... - útulný Sršání Bistro!
Ráďa zatopil v infrazářiči, točil ty svoje luxusní Plzně s pěnou která by unesla i buřta, v lokále se mihla paní Lucie a upustila tam kastról plnej guláše, všem Márům a Jardům světa jsem připili několika Ráďovo očividně pančovanejma hlenama, v TV hrál volejbal pohublej pán kterej nám vzdáleně připomínal jednoho kluk co s náma dřív jezdil na kole, a na regulérním motocyklu dorazil i Mýtický Otec Zakladatel - pan G. !
Byl to den jako korálek, chyběla mu jenom ta vítězná volejbalová tečka...
Dykot
