Ve středu se u Sršáně (který měl toho dne volno a nahradil ho prostřední z rodu Kalendů) sešlo 13 bajkerů,
předpověď počasí vypadala slibně, tak jsme se úderem šesté zvedli, nasedli na kola a vyrazili. Mára navrhnul lázeňské lesy, béčko překvapivě souhlasilo, ale s podmínkou, že pojedou své tempíčko při zdolávání rozhleden a vyhlídek. Takže plán byl dokonalý, provedení už trošku pokulhávalo... Postupně se peloton zkracoval jak hamstringy fotbalistů a na gétovku nás po předchozím zdolání Camery obscura, Tří křížů a Ottovy vyhlídky dorazilo 7. Protože jsme neměli dost, sjelo se na Hůrky, kde se odpojil Martin S. a Burák s Krčim nás provedli pralesem přes hvězdárnu na Vítkovku. Ani jsme nepřibrzdili a sjeli do Březové, kterou jsme projeli a záhy odbočili doleva a vyškrábali se na Rusalčinu vyhlídku. V serpentinách jak na Alpe d'Huez Itsbina potvrdil pořekadlo, že věk je jenom číslo a vyletěl nahoru jak raketa. Ještě jsme sfoukli Rohanův kříž, kolem vodojemu spadli k soudu a pokračovali k cíli v Evropáku, kde čekalo už béčko s Kuldou a Dykotem. Tam proběhla už klasická sestava smažáků, pizz, těstovin, salátů a plzniček, což jsme si po téměř tisícovce nastoupaných metrů zasloužili.
Dykot navrhnul už datum Hadí hory, usoudili jsme, že nejhnusnější počasí bude v sobotu 9. 10., což zatím platí...
Příště trasuje Mára...
Zdar Capouš
ještě že jsme se nenechali strhnout áčkem a dali to v klidu. I tak to bylo krásný a v půl dvanáctý doma