Ztracený čep

Středeční vyjížďka byla plná rekordů, ale o tom až dále. Po půl páté se na mostě konžského premiéra sešlo 11 pupkanů a jeden host v podání Honzy Bauera. Potkal cestou Olafa a že prý mají na mostě sraz "nějací" cyklisté. Takže do teď vlastně nevíme, jak se to dozvěděl. Olaf nás ještě pro začátek pobavil, když si sundal taštičku na nářadí, protože si chtěl upravit sedlo a ejhle, kapsička s veškerým vymazleným vybavením se odporoučela do rozbouřených vln Ohře :-) Trasérství se ujal Honza Gazza a vyrazili jsme směr Nejdek. Valili jsme to docela slušně a v zásadě bez jakékoliv zastávky jsme přes Old a New Roli dorazili do Smolných Pecí, kde jsme konečně po hodinové nonstop jízdě zakotvili v hospodě. Skeptik zacáloval opožděná narozeninová piva, která jsme si museli chránit před přijetivším gangem Středečníků. Zde došlo také změně traséra na Buráka nebo Honzu Bauera, přiznám se, že jsem to nepochytil... Strategie (a teorie) ale byla taková, že hlavně nesmíme ztratit výšku. V praxi to pak ale vypadalo tak, že jsme z 550 m n. m. výšku neztratili, protože jsme najednou byli ve výšce 950 metrů! Slovo "najednou" evokuje, že nás tam vytáhla nějaká lanovka, pravda je však taková, že jsem funěl do kopců jak na Annapurně. Ebajkeři byli v pohodě, až na pár přenášení přes elektrické ohradníky, což jim moc nevonělo. Musíme vymýšlet více takových tras, hoši sice budou mít nožičky jak hůlky, ale vršek budou mít jak Arnold, samej bicák, tricák, kokosáč. Po nové definici sousloví "ztrácet výšku" bychom ještě mohli definovat nová slova "bude to houpavé". Nově "houpavé" znamená, že budete funět kilák do kopce, abyste si pak sjeli desetimetrový sjezdíček... 

Takže ze Smolných Pecí jsme se vydrápali na Vysokou Štolu a v drápaní jsem pokračovali k silnici, přejeli jsme ji a pokračovali po žluté. Příliš vysoké tempo bez odpočinku způsobilo: nachlazení Viktora Cabadaje, došlo ke ztrátě Moravcova pera, k nervovému otřesu Karla Máchy a... k znehybnění Štěpánova kola, který někde v okolí Trousnice vytrousil čep ze zadního odpružení a stal se v zásadě nepojízdným. Burák tedy nelenil a jel domů pro odvoz, protože jako trasér cítil zodpovědnost za tuto ztrátu :-) Ostatní jsme více méně s drobnými pády pokračovali ve sjezdu do Odeře, kdy jsem střídavě jeli v korytě potoka nebo zapadali do půlmetrových rašelinových tůní. K Sršáňovi do úlu dorazilo již jen torzo (spíše torzíčko) původní sestavy: 3 !!! Pupkani a jeden Bauer. Toto je výše zmiňovaný druhý rekord, kdy jsme dokázali cestou poztrácet 8 spolucyklistů... V úlu byla Hájecká sekce, s kterou jsme den zakončili standardním gastronomickým zážitkem... 

Nadcházející termíny:

• středa 5. 6. Hadí hora (odjezd z Kozlovny v Ostrově kolem 17:00, bude ještě upřesněno)
• středa 12. 6. slaví narozky Itsbyna (nebo Itsbina, furt nevím :-)
• středa 26. 6. moje padesátiny
• pátek 28. 6. narozeniny Kuldy

Zdar Capouš