BLOG

Konečně se udělalo to správné karlovarské počasí, šero jak v Mordoru, zkapalněnej hnus, teploty někde mezi 32 - 40 stupni Fahrenheita, prostě čas na naší bizarní projížďku Krušnohořím. V Kuldovně je příjemně zavlaženo koksem v Petrách, na stole voní česnekový bok, uzený sýr a preclíky, v lednici se chladí Ratar, a postupně se trousí další a další postavy navlečené do spousty slušivých funkčních i nefunkčních spodků a svršků. Někdy mezi půl jednou a jednou vyráží nadržené třinácti (nebo dvanácti) hlavé chrtí stádo na Ostrov. Nad Subterou se náhle zázračně otepluje a pomalu odhodlaně stoupáme k rozcestí Pod Kozím vrchem, kde děláme fatální chybu a sedáme na lep Burákovi a jeho tvrzení že doleva po modrý to bude rozčvachtaný a moc do kopce a vůbec, a tak pokračujeme na Suchou, u hřiště doprava nahoru a loukou na které dosahujeme rosného bodu a po zbytek výletu se prodíráme Cumulonimbem přecházejícím v Nimbostratus, vlhko ze všech stran i zespoda, Burák mi nadšeně vypráví, že je to jak v povídce Dlouhý déšť od Bradburyho o Venušanech, dál na Pašeráckou, jede se mi výborně- nojo kurva vždyť mám to elektrokolo! No, doleva nekonečná kalvárie s táhlýma stoupákáma, v zadní části pelotonu to začíná brblat, ale to už odbočujeme doleva po červený směr Unruhe, konečně louže, kořeny a sračky, u odbočky na sjezd doleva přicházíme o Kuldu a Víťu, kteří se jak Hanč s Vrbatou ztrácejí ve vánici, ale jak velí Olaf "v týhle vejšce každej sám za sebe" valíme dál, abychom se s nimi ve zdraví setkali na žlutý nad Jahodovkou! Pak už jenom kousek na Hadí horu, výhled tradičně dechberoucí - jako Gusta Anděl na Lomnickym štítě, Filip vykopává flašku hruškovice z kořeniště Pupkaního Smrku a z Víťovo podezřele narvanýho baťohu se rodí pět kilo tlačenky s cibulí a octem a hájeckej chleba. Nezbytné vrcholové foto, pak někdo zahlásí „přece tu poloprázdnou flašku nebudem zase zakopávat“ a od tý doby začínám mít trošku výpadky. Asi polovina Pupkanů to otáčí k domovům, my pokračujem na Božák, kotvíme v legračnim Bistru s legrační děvčicou za legračnim pultem polepenym legračníma hláškama, pak se ubytováváme v óóóbrovský haciendě U Buráků a vyrážíme do Sklípku. Vím, že Burák řval a hrál na kytaru, Zbyňa řval a hrál na flašinet, já řval a mlátil do Cajonu, něco jsme jedli, něco jsme pili, pak mám světlou chvilku, jak nám po půlnoci Filip vaří nějaký kuřecí s okurkama a ukládá nás do postýlek. Ještě stojí za zmínku, jak jdem ráno do legračního Bistra na kafčo a vajíčkovou pomazánku a cestou domu si Burák najde skupinku dětí, natlačí je do kouta, aby nemohly zdrhnout a s kloboukem na hlavě a kytárou na krku na ně řve, že rodiče chtěli, aby byl doktorem práv, ale on radši pase krávy, až se z toho rozbrečely...

Bylo to hezký, příští rok bych ještě 2-3 týdny počkal na ještě hnusnější počasí.

Dykot

Za černé Kapitán  Demo, teda Olaf  ( tu přezdívku si vysloužil, neboť se mu dost podobal, když zas  nastoupil v hokejovém dresu , který díky velikosti připomínal  wingsuit, v kterém skáčou a létají borci od Red Bullu ze skal), do týmu bral Honzu, Luba, Štěpána a po dloooouhém váhání jestli Koumese či  mě vzali teda mě ( asi na ozdobu , prej" tak vezmeme Gadžiho, běžců už máme v družstvu dost").
V bílém dresu ke kapitánovi Sršáňovi šli s obavou v očích Mára, Jarda, Michal a s ním v útoku i v bráně alternující Koumes( i když i Mára  tam myslím občas zaklekl). 

 A myslím, že absence regulérního  brankáře, teda krom mizerného výkonu bílých v útoku i v obraně, byl rozhodující faktor jejich ostudné prohry- že všichni u nich v bráně chytali s hokejkou v ruce a v pokleku jen na jedno koleno a málo kdy se jim povedlo rozehrát hned do brejku,  spíš naslepo vyráželi a nám se dařilo úspěšně skórovat z dorážek ( taky měl každý z nás v útoku nakonec  nastříleno skoro více gólů než oni všichni dohromady, za poločas rozhodně). A Kapitán Demo rozprostřený v celé  naší bráně v podstatě nedělal chyby,  přihrávku nezkazil snad žádnou  a prostřelit ho bylo skoro nemožné -co viděl, to chytil, bleskurychle rozehrál  na rychlonohého Honzu , ten to zase na první dotek poslal na druhou stranu  do běhu Lubovi nebo Štěpánovi  a ti pak většinou  suveréně  zavěsili ( já teda potřeboval na vstřelení  každého  gólu tak 4 -5 nahrávek/pokusů, sorry chlapi ) .   Takže to vypadlo tak, že  bílí svůj první gól dali až ve 27.minutě,ale to už jsme vedli 6:0.  A i dál to bylo to hezké. Bílí se střelecky trápili, i když 2 góly ještě do poločasu dali, drželi jsme   šestigólové vedení  (9:3)
O přestávce se bílí dlouze radili.. teda to jsem si mysleli, protože jim to dlouho trvalo, než se vrátili na plac, ale  jak se pak přiznali, spíše lapali po dechu a bezradně po sobě pokukovali( kapitán tušil, že by měl příkázat všem více běhat,ale už sám nemohl, tak si netroufl)...takže se zvrat nekonal...za každý gól, co nám vstřelili, jsme jim plus mínus dva dali.  Ani Sršáň nájezd nedal, resp. Demo Olaf ho vychytal... tak  jednoznačně a skoto drtivě vyhráli černí- skóre  po 90 minutách:   21:9   ..pardon 21:8 .
Následoval přesun do Evropáku na piva ,Birelly a pizzy a neřidiči  si to okořenili i Bechčou, kuřáči velbloudem. 

Góly Výhra/Prohra 
7 Lubo V
6 Štěpán V
5 Gadži V 
2 Honza V  Sršáň  P   Michal P  Koumes P
1  Olaf V  Jarda P  Mára P  

Gadži
 

Sešlo se nás o 2 více než minulý týden, tedy 10.

Kapitáni - Lubo a Sršáň.

Sršáň bere Honzu, Jardu, Víťu, Mlátičku - černý vítězný tým

Lubo Michala, mojí maličkost (tak vysoko v draftu jsem asi ještě nebyl a patrně taky jen tak nebudu :-)), Štěpána a Dykota - bílý prohravší tým

První gól dal Štěpán a pak se dlouho trefovali jenom černí. Poločas mohl být tak 10:4. Prvních 15 minut druhé půle stříleli jenom černí a náskok se postupně zvyšoval. V týmu bílých došlo při rozdílu skóre asi o 10 branek na střídání brankářů. Hozenou rukavici od Michala jsem přebral já. Gólů už jsme moc nedostali a i dopředu jsme byli nebezpečnější. Ovšem na víc než snížení na konečných 25:13 to nestačilo a černý tým si pro Mlátičku 1. výhru letos bez problémů pohlídal.

Já jsem dal 1 gól, Jarda 7, Víťa 6, Sršáň 5, Honza 5, Štěpán 6, Lubo 3, Dykot 3, Mlátička 2, Michal 0.

V Evropáku následuje občerstvení ve formě řízečků, pizz a piva v režiji dnes svátek slavících Martinů.