BLOG

 (Report obsahuje product placement..kdy nám třeba chtěl někdo sponzorovat oddíl)

Věren  tradici  a že nejsem z cukru, i přes  16. stupňů na teploměru Sencor a  oblohu prakticky bez mráčku,  obul jsem boty z nové kolekce FIVE TEN , natáhl voňavé kraťasy ENDURA (koupil jsem minulý týden  o jedno X  větší než loni)   a čistotou zářící pupkaní  dres SWEEP (rovněž XXL) a vyrazil  na vzduch...z Bohatic na most Lumumby je to naštěstí z kopce( ale elektro jsem pro jistotu zapnul), tam mě  čekal náčelník s teplým Kozlem od Vietnamců  a po cigárku jsme jeli zkontrolovat, jestli Sršáň nepotřebuje  s něčím v bistru pomoct. Tak potřeboval s Márou dopít pár plechovek Excelentu z domácích zásob , což, když ještě dorazil Burák se Štěpánem a  Míra s  Krtkem a Mlátičkou ze svých individuální projížděk, vůbec nebyl problém. A že má ještě bistro zavřené,  další pivo neměl, ani limonádu ani KOFOLU  jeli jsme to zkontrolovat i do Kuldovny. Tam časem dorazilo tradicím nevěrné Dykotovo grupeto, které,  aby najelo kvůli jeho sázce co nejvíc kilometrů , vyrazilo bizarně už ve čtyři. Dykot vypadal spokojeně, Koumes spíš na umření. Olaf přiběhl a další individuální asi 5 členná skupina, co  startovala v pět z Ostrova a jela  si udělat žízeň, jestli jsem správně slyšel, někam nahoru k odeřskému jezírku,  dorazila v okamžiku, kdy Kulda přinášel guláš z býčka od Dášenky od Rožců . Rudohor tekl proudem (no pípa to úplně neumožňuje,spíš čůrkem, jinak to pěnilo),  guláš, i když ho byl kotel, rychle v hladových krcích (že jich bylo uvnitř chvílemi tolik, že i poslanec Volný by si tam možná radši nasadil přes roušku ještě respirátor- ještě, že počasí dovolovalo sedět venku)  mizel a došlo i na utopence , tlačenku , oříšky a zmrzlé korbáče.  Se setměním nastal čas se rozloučit, aby nebyl po návratu  zmrzlý korbáč i ze mně. 
 

Kuldo dík! 

Gadži
 

Konečně středa co chytla za srdce a pohladila koule! Dokonce vykouklo žblunce a ozářilo celkem početnou skupinu Pupkanů rozdělenou do několika divizí, které brázdily široké daleké zákoutí karlovarska. Po startovním Rudohoru v Kuldovně se mnou vedená část pomalu vydala se smělým plánem urvat 50 kiláků na Královskou, kde se odpojila skupina chrtů a elektrocyklistů, nespokojená s tempem i profilem trati a my jsme v poklidu postupně přes Moříčov, Ostrov, Vykmanov, Hluboký a Hroznětín dorazili na Velas. Tam se se U Vagíny odehrávalo bizarní Covidové představení- desítky žížnivých cyklistů se tísnily a tlačily u okýnka 30x30 cm kde pani vrchní Kyselá Vagínová točila dokola asi pět pulitrů. Pozdravili jsme se se Středečníkama a valili dál přes Nivy, Děpoltky, Mezirolí, Čankov a Sadov do Hájku. Protože nám chyběl asi kilák, dali jsme s Jéňou dvě spanilý kolečka po inlajn dráze, vyděsili hlouček dětí na bruslích a nádherným pocitem z dobře vykonané práce jsme zapluli do přístavu.

A pak to začalo...! Kulda zřejmě zdecimoval osazenstvo všech přilehlých rybníků, počet kapřích stehen a tetřevích brzlíků několikanásobně převyšoval počet hladových úst, jedenáctka Rudohor - příslib nekompromisního strašlivého čtvrtečního smradu - tekl proudem, a vše se schylovalo ke zlatému hřebu večera. Rozhodli jsem se totiž s Kuldou, že uděláme radost Burákovi a vlastně následně nám všem a vlastně i úplně všem v Hájku... a pořídili jsme mu krásnou kytáru značky Fender, kterou může každou svojí návštěvu v Kuldovně trápit. Teda, viděl jsem v životě leccos, ale rozzářené oči našich nejmenších mě vždycky spolehlivě dojmou...! Burák byl nadšen a už ji do rána nepustil. Začal do ní okamžitě třískat a po pár minutách se mu podařilo urvat nejtenčí éčkovou strunu. To ho ale vůbec nazbrzdilo. Truchlomrdky střídaly metal, Nohavica obcoval s Jidášským knězem, Visáči se přetahovali s Vláďou Mišíkem a shora to všechno shovívavě pozoroval Kurt Cobain v řiditelné vzducholodi.....

Do toho se zjevil Mistr světa v odbíjené Olaf a sliboval že si za týden budeme moct sáhnout na Pohár, zodpovědější a dále od Hájku bydlící Pupkani se začali trousit domu, pomocí Spotify jsme podnikli sondu do filmové hudby, a když Burák opakovaně odmítl zahrát na pětistrunnou kytaru Largo s Novosvětské a ustlal si na gauči, odjel jsem též...

Dykot

Ani třetí středa nevyšla nijak cyklisticky. Do Kuldovny dorazili na bajku jen ty nejdrsnější, z varů Mára s Burákem, který jezdili kolem Ostrova s Víťou. Za Ostrovskou sekci tradičně Zbynďa a z Mezirolí doběhl Lubo. Hájecký zase dali částečně běh a částečně rotoped. Důležitý bylo, že jsme se sešli a trochu zapařili. Na oslavu konce zákazu vycházení odjeli cyklisti do svých domovů až byli plni dojmů, nedbaje na tmu. krásný to bylo, určitě jsme domluvili spoustu užitečných věcí a hlavně objednali do Kuldovny erární kytaru, aby nám mohl Burák hrát a zpívat!

Těšíme se na příští středu, na kterou slibuje Ján Zákopčaník celých 12 stupňů !!

Kulda