BLOG

Ve středu se nás sešlo na startu v úlu 9 Pupkanů a jako tradičně před Kiwáčem jsme jeli projet trať. Demokratickým hlasováním jsem byl zvolen trasérem a tak jsem něco po šestý zavelel k odjezdu. Vyjeli jsme z úlu po cyklostezce na Rolavu, tam jsme zhodnotili, že voda může bejt v sobotu studená a vyrazili na cyklo část. Pole a lesy byly po předchozích vydatných deštích mokrý a bahnitý. Cestou přes Nivy zavelel Dykot že je čes po několika letech prubnout pivovar v Nivách kde vaří super super pivo, jestli je ještě víc super. No jak pro koho, někteří vylili, někteří vypili a pokračovali jsme na osvědčený do úlu. Tam čekalo několik dalších Pupkanů spolu s pořadateli Kiwáče, zhodnotili jsme trať, popili, pizzy a hermelíny lítaly a když nepřestávalo pršet, vyrazili jsme po jedenáctý k domovu.

Krásný to bylo, příští trasu má Olaf, bude to překvapení kam pojedeme.

Kulda

Béčko jelo na Svatošky zkontrolovat, jestli mají správně vychlazenou  Plzeň, nefiltrovaný Gambrinus a Master. Celkem jo. Pak v Evropáku Plzeň taky. 

Gadži

Ve středu to nejdříve vypadalo na romantickou vyjížďku ve třech (já, Itsbina a Vítek), nakonec ale dorazil ještě Burák a Honza nepupkan a po limitu Koumes, Míra a Honza Valešů (ten s nejapnou výmluvou - něco o manželce a kadeřnici…)  Jelikož hrozil příchod bouřky (která nakonec ne a ne dorazit a elegantně se Varům vyhnula), v 6 jsme se zvedli a přes Všeborovice, Hubertus (kde se ani nepřibrzdilo) za chvíli dorazili k Šemnickému mostu. Zde nás opustil Koumes, který jel do Kyselky za 2. rodinou a my se přes Sedlečko dali na stoupání k červené Spodní jezdecké cestě. Ta nás hezkou vrstevnicí přivedla k Hloubeckému potoku, odkud jsme vystoupali ke golfovému hřišti. Zde se ujal vedení Burák a my ho lehce nejistí vývojem jeho trasérství následovali. Přejeli jsme šestku a přes Olšová Vrata a hvězdárnu se konečně pořádným brdkem vydrápali na Goethovku. Odtud nás dlouhým sjezdem, kde jsem ani já nemusel z kopce jít pěšmo, dostal nad židovský hřbitov s plánem zakotvit na kus žvance na Smíchači. Bohužel bylo plno, tak Burák zavelel a jeli jsme do nálevny Jednota za gymplem. Pivo výborný, k jídlu jen utopenec, nakládaný hermelín a oříšky. Jinak se zde zastavil čas někdy v 90. letech, panoptikum roztodivných lidiček dokreslovali výčepáci a okolí, kde zub času notně ohlodal okolní stavby. Vynadali jsme Burákovi, že nás zklamal, protože jsme ani jednou nezabloudili; říkal ale něco o večerním otčenáši a že se příště určitě polepší. Celovečerní debatu o Rakousko – Italské frontě za 1. sv. války na řece Soči rázně utnul Míra vtipem „Víte, kdy má ženská orgasmus? A koho to zajímá?“ a kolem půl desáté jsme se vydali k rodinám. My se s Itsbinou a Burákem ještě stavěli u Sršáně, kde už byli ukotvený Kulda, Honza Drahoš a Jéňa s chotí.

Capouš